Okruh kolem Ha Giangu byl jedním z must visit mojí cesty. Původně jsem si myslela, že Vietnam absolvuji sama, nakonec jsem ale měla skvělou společnost v podobě Lenky, se kterou jsem se seznámila pár měsíců předtím během našich cest po Asii. Ve výchozím bodě – Ha Giangu, jsme našly perfektní Ha Giang 1 Hostel. Kromě komfortního ubytování jsme dostaly i skvělou mapu s vysvětlením nejzajímavějších míst na cestě. Mohly jsme si tu nechat naše batohy i půjčit motorku v perfektním stavu za cenu 150 tis. dongů na den. Plán byl udělat okruh na sever od Ha Giangu v délce cca 350 km za pět dní. Sebou dva malé batůžky s nezbytně nutným základem čítajícím jedny ponožky, jedny kalhotky a jedno náhradní tričko. Značka míň věcí, víc zážitků.
Den první – stoupáme do hor!
Byly jsme na cestě a ten úžasný pocit svobody a volnosti byl neuvěřitelný. A co teprve ve chvíli, kdy se před námi začaly objevovat první strmé svahy, hluboká údolí, ze kterých dostáváte závrať a rýžová políčka na místech, která nechápete, jak je dokáží obdělávat. Neskutečné, že něco takového opravdu existuje a ještě víc neskutečné, že jsem opravdu tady.
Stoupáme čím dál tím výš a začíná se zhoršovat počasí. Je mlha, poprchává, kopce jsou prudší a zatáčky ostřejší. Poslední z kopců vyjíždíme už za téměř nulové viditelnosti. Nahoře je naštěstí kavárna a my si můžeme odpočinout při šálku skvělé vietnamské kávy. A taky si užít parádního výhledu, který se před námi jako zázrakem otevřel. Mlha se najednou rozpouští. Po občerstvení už nám moc kilometrů nezbývalo. Byla jsem už celkem unavená, nikdy jsem tolik kilometrů najednou na motorce neřídila a teď si brázdím klikaté silničky severního Vietnamu. Za normálních okolností je 65 km hračka, tady je jízda o dost složitější a pomalejší.
První zastávka – Quan Ba
Konečně se před námi otevřel výhled na údolí kolem města Quan Ba s dvěma typickými špičatými kopci uprostřed. Náš první záchytný bod. Už jenom sehnat ubytování. Zkoušíme dva motely u cesty, cena 200 000 dongů za pokoj. Raději bysme něco levnějšího. Navíc jsme viděly pár pěkných homestay na agodě. A levnější. Vydáváme se kamsi mezi rýžová pole. Ani google maps ani maps.me nefungují úplně přesně. Oblast na sever od Ha Giangu je už opravdu celkem odlehlá a zatím poměrně nedotčená, takže občas se musíte spoléhat spíš na vlastní intuici, než na mapy.
Homestay nakonec najdeme, ve vesničce pár kilometrů za Quan Ba. Absolutní ticho, klid, příroda a hory kolem. Ubytujeme se, projedeme se po okolí a zamíříme zpátky na večeři. Večeře je v klasickém vietnamském stylu. Na stůl se nanosí vše, co je uvařené a každý si bere co chce. Sdílení jídla je jednou z podstat asijského stolování. Ne nadarmo se říká, že sdílená radost, dvojnásobná radost. Já tenhle způsob jídla miluji. A k jídlu nechybí ani typická vietnamská pálenka z rýže. Večeříme dohromady s dalšími hosty z homestay. Směs lidí z Ukrajiny, Anglie, Holandska, Itálie, Dánska a Čech. Neobyčejně úžasný večer se skvělými lidmi a magickou atmosférou.
Den druhý – obrovská jeskyně, neskutečná vyhlídka a….dochází nám benzín!
Po předchozím pošmourném prvním dni v sedle motorky a skvělém zakončení v podobě suprové večeře vstáváme do dalšího zataženého dne. Posilníme se lívanci s marmeládou, kávou a vyrážíme vstříc dalším dobrodružstvím. Užijeme si posledních výhledů na dva špičaté kopce typické pro tuhle oblast a už stoupáme do hor. Stoupáme a zase klesáme, až skončíme ve vesničce uprostřed ničeho. Parkujeme motorku a vydáváme se k jeskyni. U cesty sedí místní paní a něco vyšívá. Kousek dál zase prodavači jídla. Všechno absolutně jednoduché a prosté. Otevírají se před námi naprosto neuvěřitelné výhledy. A pak dorazíme k jeskyni. Vevnitř mi doslova spadne brada. Takhle obrovskou jeskyni jsem v životě neviděla. Jasně, není to největší jeskyně na světě, ale je obrovská! A krásně nasvícená.
Vylézáme z jeskyně a venku svítí sluníčko! Už tak skvělá nálada stoupá o dalších několik stupňů. A jede se dál. Celá tahle cesta byla o stupňujících se WOW efektech. Vždycky, když jsem si myslela, že tohle už je maximum, přišel ještě větší nářez a ještě silnější zážitek. Projíždíme dlouhým údolím podél řeky. Tajil se mi dech a měla jsem nutkání zastavovat každých 100 metrů na fotku. Nádherná příroda všude kolem, sluníčko, dvě holky na motorce a pocit absolutní volnosti a svobody. Dáváme si pauzu na konci údolí na mostě. Dole pod mostem místní slečny perou prádlo. Nemají pračku. Prádlo se máchá v řece, na kamenech mají položený igelit a na něm rozložené prádlo, které šlapáním perou.
Jedeme dál a já při letmém pohledu na budík zjišťuji, že ukazatel stavu nádrže se ocitnul v červené zóně. Opět jsem zapomněla hlídat stav nádrže, před námi je kopec a my netušíme, kde je další benzínka. Jako zázrakem vyjedeme nahoru a narazíme na krámek, kde čepují benzín. Cena 40 tis. za plnou nádrž, levnější než na benzínce.
Přijíždíme k dalšímu, poslednímu cíli dnešního dne. Pomalu začíná zapadat slunce a děti ženou krávy domů z pastvy. Vyhlídka je neskutečná. Další WOW, které mi vhání slzy do očí. Do další vesnice už není naštěstí daleko, jsme obě maximálně unavené. Bereme snad první ubytování, co vidíme. Pokojík bez ničeho, dveře nejdou zavřít, za přepážkou nedodělaná koupelna s plísní na zdech, společný záchod s koupelnou strašně smrdí, teče jen studená voda a množství hmyzu nejde ani spočítat. Ale! Platíme 50 Kč na osobu, majitelé jsou ultra příjemní a k večeři bun cha, které mě doslova pohladí po duši. Takže večeře, jedno pivo, studená sprcha, přeprat prádlo a jít umřít do peřin. Zítra ráno zase vyrážíme.
Den třetí – na konec světa k hranicím s Čínou
Probouzíme se do třetího dne na naší cestě Ha Giang loopem. Jsme obě dost unavené a naše oblečení, které jsme si večer přepraly, nestihlo uschnout. Bolí nás každičký sval v těle. Touha poznávat nás ale žene dál, navlékáme se do vlhkého oblečení, přivazujeme batůžky a vyrážíme.
Další nádherné výhledy nechávají zapomenout na všechny útrapy a nepříjemnosti. Rozhodujeme se sjet z hlavní cesty a zajet někam do vesnic. Mapy moc dobře nefungují a tak prostě jedeme tam, kam nás cesta zavede. A zavedla nás až na hranice s Čínou, kde jsme si za naprostého nezájmu pohraničníka, který si hrál hry na mobilu, udělaly alespoň pár fotek. Jestli by byl schopný rychlé akce v případě našeho přejezdu dál netušíme, ale riskovat to nehodláme. Radši si v jedné z vesnic dáme kafe a relax. K našemu překvapení paní majitelka mluví anglicky a je strašně příjemná. Na severu poměrně dost nestandardní situace.
Galerie
[ngg src=“galleries“ ids=“5″ display=“pro_horizontal_filmstrip“]Za několik desítek kilometrů a spousty výhledů přijíždíme do města Dong Van. Disco city. Vždycky mě překvapí kontrast chudých vesnic a vytuněných měst v místech, kde by je člověk vůbec nečekal. Nad silnicí se vznáší svítící a blikající brány se srpy a kladivy, na chodníku lavičky obehnané obřím neónovým srdcem, stromy na náměstíčku ověšené milionem růžových světýlek. Ano, Vietnamci a nejen oni si celkem libují v kýči, ale…budete ho milovat! Ubytování jsme tentokrát zamluvily předem po cestě. Dnes jsme vážně rády, že nemusíme nic řešit a shánět. Jen zaparkovat motorku, odvázat batůžky, sprcha, rozvěsit oblečení, co doposud neuschlo, večeře a vytoužený spánek.
Den čtvrtý – nejhlubší údolí jihovýchodní Asie
Probouzíme se odpočaté a s daleko lepší náladou než včera. Čeká nás nejkratší úsek, venku svítí sluníčko a my si pouštíme svoje oblíbené reggae písničky. Paráda, paráda, paráda. Díky bohu, že všechny krize na cestě nemají nikdy dlouhé trvání. Přijíždíme k za mě největší pecce celého okruhu – přehradě Ma Pí Leng Pass. Nejdřív si u babči u silnice dáme sladké brambory z grilu se solí a pepřem a maso na špejli. Sedím si na malé stoličce, pozoruji babču, co jí stačí pro byznys kovový rošt a nádoba s uhlím a znova si říkám, že v jednoduchosti je vážně krása. Pak už je čas na kochání se výhledem na údajně nejhlubší údolí jihovýchodní Asie. Několikrát zastavujeme na různých místech a když máme už asi milion fotek ze všech úhlů, už jen sedíme a vychutnáváme si neskutečný výhled na přehradu.
Když se dostatečně vynadíváme, vyrážíme dál a opět sjíždíme z hlavní cesty do vesniček. Kopce jsou tu opravdu vysoké a údolí hluboké. Cestu dolů nám několikrát křižuje holčička pasoucí kozy. Jak se tu asi lidem žije? Daleko od civilizace, daleko od všeho? Přijíždíme do malé vesničky. Jeden obchod s minimálním výběrem zboží. Všichni stojí a koukají na nás. Dáváme si jeden redbull a chvíli odpočíváme. Celou dobu všichni mlčí a pozorují nás. Evidentně jsme za atrakci. Dál už je cesta rozbitá a my se raději vracíme zpátky.
Za chvíli dojíždíme do města Meo Vac. Času jsme měli dnes spoustu, kilometrů moc nebylo a my tak máme prostor na shánění ubytování na místě. Vychytaly jsme luxusní pokoj a za obvyklou cenu 200 tis. dongů. Máme dokonce i balkón. Na který se nám podaří zavřít dveře tak, že už nejdou otevřít. Po zbytek večera je o zábavu postaráno. Na cigárko lezeme oknem. Večeře proběhne stylem pivo a špejle na ulici, což je za mě opravdu nejlepší jídlo, které člověk může dostat. Chuťově vždycky nesrovnatelně lepší, než restaurace a za minimální cenu. Jsme za půlkou cesty, čtvrtý den byl nenáročný a super krásný, usínám dobře najedená a s pocitem, že jsme vážně sakra dobré!
Den pátý a (před)poslední
Den pátý a předposlední. Tedy aspoň takový byl původní plán. Vstáváme a jsme obě dvě docela unavené. I přesto se ale rozhodneme, že se nevzdáme a pojedeme podle původního plánu. Jsme přece ultra statečný. Zase přivážeme naše mini batůžky na motorku a vyrážíme.
Výhledy nás jako pokaždé dostanou do nálady, ale máme pocit, že jsme někde měly odbočit. No co, mapy nejsou úplně přesné, někde na odbočku určitě narazíme. Nakonec mineme cosi, co vypadá jako ona odbočka. Nevadí, dojedeme do vesnice, trochu se občerstvíme a při té příležitosti znova probíráme, jestli se už nevrátit. Nakonec se rozhodneme, že se ještě zkusíme vrátit na odbočku. Ta ovšem vede někam do polí a není ani zpevněná.
Jasný znamení. Naší cestu jsme přejely, vracet se by zabralo čas a stejně jsme unavené. Jedeme zpátky do Ha Giangu. Před námi je 150 km, ale silnice se tváří jako hlavní, takže cesta bude určitě v pohodě a rychlá. Nebyla. Cca půlka cesty nádhera, zatáčky mírnější, žádné kopce, vážně krásná cesta a jízda. První varování však přišlo brzy. Štěrk místo silnice. Aha. Cítím, jak mi na štěrku ujíždí zadní kolo. Chudák Lenka. Sedí za mnou vůbec ještě?
100 kilometrů za námi a dalších 50 před námi – zvládneme to?
Když se dostaneme na hranici 100 km, která mi přišla nemožná, říkám si, že už jsme v pohodě a že dojedeme. Jenže nás čeká snad nejhorší úsek cesty. Předtím byly úseky se štěrkem jen občas. Teď je občas normální silnice. Jsme unavené, pokryté vrstvou prachu, ale před námi už není moc kilometrů a nám přijde zbytečné někde přespávat. To přece musíme dát! Po několika dalších vyčerpávajících kilometrech dojíždíme za soumraku do Ha Giangu. Jsme zpátky na hostelu! 150 km za námi! Vlastně celkem 360. Neskutečná úleva. Svalím se do křesílka, zouvám boty, otevírám pivo a nehodlám se hnout. Jsem šťastná, hrdá a příšerně unavená. Lenka naštěstí chápe můj stav, takže se chopí vyřízení všech formalit spojených s ubytováním a vrácením motorky. Povečeříme asi tisící Pho a vydáváme se slavit náš šťastný příjezd.
Které weby nám ulehčují naše cesty a jak si zlevňujeme cestování?
Užitečné weby
Pelikán.cz: vyhledávání levných letenek, lze si nastavit upozornění, aby vám už neunikla žádná letenka v akci
Agoda.com: široká nabídka ubytování v Asii, s výjimkou velkých měst obvykle výhodnější a obsáhlejší než Booking.com
Booking.com: ve velkých asijských městech nabídka ubytování srovnatelná s Agoda.com, výhodou oproti Agodě je možnost využití slevového kódu viz. níže
Airbnb: nabídka ubytování u místních hostitelů, lze využít slevový kód viz. níže
12goAsia: vyhledávání a možnost objednání všech druhů transportů napříč celou Asií
Tripadvisor: co nenajdete nikde jinde, najdete na Tripadvisoru. Vyhledávání ubytování, zajímavých míst a aktivit s reálnými fotografiemi a recenzemi cestovatelů a diskuzní fóra s užitečnými tipy.
Lonely Planet: zajímavé a inspirativní články z různých destinací a jedny z nejlepších papírových průvodců vůbec
Workaway.info: nabídka dobrovolnických programů po celé Asii
Slevy na cesty
Sleva 10 % na Booking.com: při rezervaci nad 700 Kč získáte slevu z ubytování 10 %. Platí jen na první rezervaci po registraci. Lze se registrovat opakovaně z různých e-mailů a slevu využívat znovu a znovu.
Sleva 725 Kč na Airbnb: při rezervaci ubytování nad 1 800 Kč získáte slevu 725 Kč na ubytování a 272 Kč na zážitek (lze uplatnit při minimální hodnotě zážitku 1 188 Kč). Platí jen na první rezervaci po registraci. Lze se registrovat opakovaně z různých e-mailů a slevu využívat znovu a znovu.
Sleva 50 % na cestovní pojištění AXA: bez cestovního pojištění se neobejde žádná cesta. Na tomto odkazu získáte slevu 50 % na cestovní pojištění od společnosti AXA. Slevu lze využívat opakovaně.
